Karlovice
Dovolené není nikdy dost..! Druhý týden v září jsem tedy ještě babičce slíbila svou týdenní účast v Karlovicích. Dva psy jsem s sebou vzít nemohla, a tak jel pouze Dizík, neb Ar v Karlovicích byla již před dvěma lety, kdy jsem se na tuto šílenou expedici rozhodla jako hodná vnučka vyrazit s babičkou poprvé :). Vzhledem k tomu, že nebližší okolí Karlovic jsme měla již zmáknuté, rozhodla jsem se trochu povýšit, přemoci svůj strach ze svého těžce NEorientačního smyslu a případných úchylů, vrahů a divoké zvěře číhající bezesporu za každým stromem v lese a naplánovat si poněkud delší trasy. Protože jak si moc dobře pamatuji hlášku vyučujícího z gymplu na jednom ze školních výletů - MÁLO CHODÍME!!!
V sobotu jsem tedy ještě vyrazila s holkama a Dizíkem na národku do Brna, jelikož tituly se prostě lovit musí - a také jsme ulovily potřebný CAJC :) a v neděli jsme už pádili na nádraží a hurá směr Karlovice. Odpoledne jsem pak ještě stihla kratší výlet do bývalé vesnice Adamova, ze kterého nic nezbylo, ale alespoň jsem objevila ten jeden jediný zachovalý náhrobek ze zaniklého hřbitova povalující se u potoka - dle prospektu Karlovic by tam těch zachovalých náhrobků mělo být více, ale našla jsem jen tento jeden jediný, který byl vyfocen i v oné brožurce. Zbytek byly jen omleté šutry. Takže prvních 8 km.
Pondělí bylo ve znamení pěší chůze do Vrbna a tam pak na krátký okruh na zříceninu hradu Fürstenwalde nacházející se mezi Vrbnem a Ludvíkovem. Takže asi 12 km. Po kopcích však asi jen 4 km :).
Středa pěšky za Dášou do Andělské Hory. Zřícenina Freudenstein, Pustá Rudná, Anenský vrch.. Parádička :). "Jen" 10 km, zato hezky do kopce :). A nazpět z autobusové zastávky kdesi za Karlovicemi asi kilometr potmě pěšky po hlavní, svítící si alespoň mobilem :D.
Středa Rejvíz, zřícenina (ale jaká pěkná :P !) Koberštejn a Lurdská jeskyně.. Doufám, že těch 12 km jsme aspoň dali :).
A ve čtvrtek pak Rabenstein, ze kterého zbylo nejmíň ze všech zmíněných zřícenin. On to byl ale pouze malý strážní hrádeček i za své existence někdy ve 13. století, takže to v podstatě bylo takové "nic" vždy :D. A hezky pěšky přes Vrbno a pak i zpět. A do kopce.. Tam jsem za celý týden poprvé myslela, že vypustím duši. A solidních 24 km. Takže za týden tak těch 70 km..), Příště by to mohlo být víc :).
Chození však mělo jednu nevýhodu - stihla jsem si sice dvakrát zajít na masáž, ale už ani jednou jsem nebyla ve vířivce či bazénu.. Všechno má svoje mouchy no :).